Tajemství Rubikovy kostky bylo rozlutìno| foto:Profimedia.cz
Vechny kombinace Rubikovy kostky se dají vyøeit do 20 tahù. K tomuto èíslu dospìli ameriètí vìdci poté, co podrobili matematické analýze biliony kombinací. Dosud nejniím výsledkem matematického problému, který fascinuje vìdce ji témìø 30 let, bylo 22 tahù.
Podle Morleyho Davidsona z Kentské státní univerzity v americkém státì Ohio staèí 20 tahù ke sloení kostky, a jsou jednotlivé kostièky zpøeházeny jakkoli. Pokud jsou poskládány ménì sloitì, poèet tahù k vyøeení hlavolamu se logicky sniuje.
Kostka, kterou v roce 1974 vytvoøil maïarský vynálezce Erno Rubik, se skládá z 26 dílkù. První, kdo se snail najít nejmení poèet tahù k vyøeení jakékoli kombinace, byl anglický matematik Morwen Thistlethwaite, který v roce 1981 pøiel s èíslem 52. V roce 1992 se matematikùm podaøilo jej sníit na 42 a od roku 2008 bylo za øeení sloitého matematického problému povaováno èíslo 22.
Rubikova kostka
Nejbìnìjí typ kostky 3 × 3 × 3 má tøi vrstvy a vypadá, jakoby byla sloena z 27 meních kostièek. Ve skuteènosti je sloena z 26 dílù - 8 rohù, 12 hran a 6 støedù. Ty se od sebe lií poètem barevných nálepek na nich umístìných. Na rohu jsou tøi, na hranì dvì a støed má pouze jednu.
Celá soustava je propojena pohyblivým mechanismem, který umoòuje libovolnou vrstvu pootoèit o násobek 90°. Støedy jsou jako jediné z èástí nepohyblivé (zaujímají vùèi sobì stále stejnou polohu). Barva støedu tím pádem i urèuje, jaká má být výsledná barva celé stìny tento støed obsahující.
Ve sloeném tvaru má kadá stìna velké kostky jednu barvu. Úkolem je poskládat kostku, její èásti byly náhodnými pootoèeními promíchány, zpìt do sloeného tvaru.
Celkový poèet kombinací je 43 252 003 274 489 856 000 pro kostku 3 × 3 × 3.
